Nastal podzim a jako když mág mávne kouzelnou hůlkou, příroda se krásně zabarvila do žluto červeno hnědé barvy. Taky cítíte tu vůni podzimu? Stačí se jen dobře dívat a vnímat, hlavně na jižní Moravě, kde jsem teď strávila víkend. Naši předci byli chytří a zanechali nám nádherné dary. Stačí jít jen na procházku přírodou a na každém kousku cestičky najdete dar. Ať už jsou to ořechy, které právě teď dozrávají a padají na zem nebo kaštany, které ráda sbírám jen tak do kapsy na „šoulání“, jsou uklidňující a dodávají energii. Ořechy posbíráme do košíčku a až se zima zeptá, budou se hodit na vánoční cukroví. Popojdeme kousek dál a hups, málem mi na hlavu spadla hruška, to bude prima kompotek. Procházíme se a kocháme se podzimními květy na louce, sluníčko svítí a vytáhlo ještě na posledy motýly, kteří se snaží posbírat tu dobrotu z lučních květů než udeří ranní mrazík. V dáli se na mě smějí červená jablíčka, jsou právě tak akorát k nakousnutí, i vosy kolem krouží a láká je omamná vůně. Kousek dál jsou švestky, posbírám pár na koláč. Vracíme se z procházky a máme plný košík té krásné úrody, kterou nám předci zanechali. A stačí jen tak málo, vysázet stromky podél cest. V městě takové krásné podzimní toulání nezažijete. Nevím jestli znáte dřínky nebo oskoruše, ale vše v přírodě roste, stačí se jen dívat a nasávat tu atmosféru podzimu. Co jsme si domů v košíčku přinesli, zpracujeme, usušíme, naděláme kompotu, sirupu a hlavně, vše je to bio, přímo z přírody.
Děkuji Ti matko Zemi a matko Přírodo za ty krásné dary.
Raduše