Proč se ztrácejí tradiční rituály?

orgvrba

Nedávno mě oslovil článek socioložky Dany Hamplové „Život bez rituálu“.

Tradiční rituály se podle statistických údajů postupně vytrácejí z našich životů, a co myslíte, čím to může být? Rituály přeci slouží k tomu, že lidem pomáhají organizovat společenský život a vztahy ve společnosti. Ve společnosti rituály vždy sloužily k tomu, že člověk jasně viditelně vstoupil do jiné životné etapy, ve které před tím nebyl.

Úkolem rituálu je, že jasně označuje jeho začátek a konec, rituály jsou důležitými životními milníky. Lidé se domnívají, že když se zbaví rituálu a tradičních forem života, že budou svobodnější, ale není tomu tak.

Mám například na mysli to, že klesá počet svateb a naopak přibývávají pohřby bez obřadu.

U svatby se ukazuje, že soužití lidí, kteří žijí spolu jen tak (kdysi se i říkalo na psí knížku), je méně stabilní i když mají spolu někteří děti, tak se častěji rozcházejí. Vysvětlení je, že v jejich vztahu nikdy nedošlo k jasnému rozhodnutí, chybí tam to jasné „ANO“, teď vstupujeme do manželství, nyní činíme rozhodnutí, které by mělo být na celý život.

Z mého pohledu se vytratil i tradiční rituál „žádání o ruku“. Muž tak dal jasně najevo, že má svou vyvolenou opravdu rád z celého srdce, že je ženou jeho života.

Ze vztahu bez sňatku je jednodušší odejít, když nastane krize, vytratila se zodpovědnost.

Další důležitý tradiční rituál v našem životě je pohřeb, rozloučení s člověkem pomáhá přijmout fakt, že člověk, který zemřel, už není součástí našeho života. Když to není vyřčené, může nastat situace, že proces odpoutání se od nám drahého člověka, který zemřel, protáhne mnohem déle a bolestivěji a někdy se se ztrátou nevyrovnáme po zbytek života.

To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, když mi zemřel tatínek, přál si pohřeb bez obřadu a dnes již vím, že pohřeb by mi pomohl lépe pochopit jeho ztrátu.

Rituály jasně ohraničují začátek a konec životních etap, potřebujeme je.

Život úplně bez rituálu by byl strašně psychologicky náročný, v tom smyslu, že by člověk musel neustále znovu a znovu všechno řešit. A může jít o úplné drobnosti, jestli si před snídani dojde pro noviny, nebo jestli si dá člověk po obědě kávu. Všechno to jsou maličkosti, ale i ty dávají životu nějaký řád.

A jak to máte v životě s tradičními rituály Vy? Napište mi.

Raduše

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *